Jaký je příběh ŽEN Ve výtvarném UMĚNÍ?
Opravdu se výtvarnému umění nevěnovaly a byly pouze modelkami? Nebo jsme jejich přínos potlačili?
Vážně jejich tvorbu vymazala sama historie, a nebo to je naše každodenní rozhodnutí?
→ Zvu vás k poslechu podcastu Ženy v umění, kde budeme na tyto a mnohé další otázky hledat odpověď.
Zaposlouchejte se
v 19. století překupníci umění podpisy ženských umělkyň z obrazů seškrabovali?
Bylo pro ně výhodnější tyto obrazy přiřadit k jejich mužským současníkům.
Proto se pořád objevují další a další umělkyně, jejichž díla jsme kolikrát měli za práci někoho úplně jiného.
Dějiny umění nejsou neutrální. Jen jsme se tak naučili je číst.
Autentický podcast, ve kterém umělkyně nejsou pouze okrajovou poznámkou.
Přehodnocuji dějiny výtvarného umění – tichým hlasem, osobním vyprávěním a důrazem na ty, které v učebnicích často chybí. Nejde o přehled jmen a letopočtů, ale o citlivé mapování ženské zkušenosti v kontextu výtvarné tvorby. Vyprávím pomalu, ve vrstvách, s respektem ke komplexitě i emocím. Každá epizoda je prostorem pro objevování, zpochybňování a návratu k otázce: Proč tyto příběhy tak dlouho nezazněly?
Pokud tě zajímá, jak by dějiny umění vypadaly, kdyby je i vyprávěly ženy, jsi na správném místě.
– Laura Řezaninová
Blog o tom, co se do podcastu už nevešlo.
Detaily, kontexty, odkazy, myšlenky na okraji – ale i otázky, které se vynořily až poté, co epizoda skončila. Píšu o umělkyních, které mě zaujaly, o výstavách, které mě zasáhly, nebo o tématech, která si říkají o víc času, prostoru a souvislostí. Tento blog je rozšířením podcastu Ženy v umění – textovým doprovodem, zápisníkem i otevřeným místem pro další vrstvy příběhu.
Ačkoliv jsme se od 19. století a seškrábávání podpisů ženských umělkyň už někam posunuli, opravdu jsme až v druhém extrému?
Proč v dějinách umění tak často slyšíme jména jako Michelangelo, Picasso nebo Van Gogh, ale jen zřídka jména žen?
Ačkoliv jsme se od 19. století a seškrábávání podpisů ženských umělkyň už někam posunuli, opravdu jsme až v druhém extrému? Seškrabáváme podpisy autorů, jelikož je jakožto umělkyně prodáme za více? 🫢
Vše se dozvíte ve videu ⬆️👂
Chcete se dozvědět více o ženách napříč dějinami umění, genderové nerovnosti i současném umění? 🌝
➡️😼 Poslechněte si podcast Ženy v umění.
První epizoda podcastu Ženy v umění otevírá otázku, která mě dlouho provázela: Proč v dějinách umění tak často slyšíme jména jako Michelangelo, Picasso nebo Van Gogh, ale jen zřídka jména žen? Nejde jen o absenci ženských jmen, ale o způsob, jakým jsou dějiny umění vyprávěny – často skrze mýtus osamělého génia, který tvoří „z ničeho“.
V této epizodě jsem vycházela z eseje Lindy Nochlin Why Have There Been No Great Women Artists? z roku 1971. Nochlin v ní upozorňuje, že problém není v nedostatku talentu u žen, ale v institucionálních překážkách, které jim bránily ve vzdělání, přístupu k ateliérům či možnosti vystavovat svá díla.
Například ženy měly dlouho zakázán přístup ke studiu aktů, což bylo považováno za základní dovednost pro seriózní malíře. Bez této zkušenosti byly často odsouzeny k „nižším“ žánrům, jako je portrét nebo zátiší.
Přesto existovaly výjimečné umělkyně, které se prosadily navzdory těmto překážkám. Artemisia Gentileschi byla významnou barokní malířkou, jejíž díla byla ceněna již za jejího života. Sofonisba Anguissola, pocházející ze šlechtické rodiny, se stala dvorní malířkou na španělském dvoře. Angelica Kauffman byla jednou ze zakládajících členek Královské akademie umění v Londýně. A nebyla sama. Zajímavý fakt je, že při skupinovém portrétu zakládajících členů Královské akademie umění v Londýně byli všichni muži vyobrazeni, jak stojí vedle sebe, ale pouze podobizny žen visely namalované jako obrazy na stěně.
Umělkyně i ve své době čelily tomu, že jejich díla byla připisována mužským kolegům nebo zůstávala ve stínu jejich mužských současníků. Ale i tak se mnoho z nich uměním živilo a byly obdivované.
Jejich příběhy nám ukazují, že talent a odhodlání nestačily – bylo třeba překonat systémové bariéry a předsudky.
V podcastu se snažím příběhy umělkyň přinášet do popředí, ukazovat, že dějiny umění nejsou jen o „velkých mužích“, ale i o ženách, jejichž hlas byl dlouho umlčován. Každá epizoda je pokusem o přepsání těchto dějin, o nalezení prostoru pro ty, které byly opomenuty.
Neslyšeli jste ještě díl Géniové umění? Klikněte zde.
Pokud vás zajímá, kdo stála na počátku abstrakce, nebo proč se o surrealistkách často nemluví, zůstaňte se mnou. V dalších epizodách se ponoříme hlouběji do příběhů umělkyň, které formovaly dějiny umění, přestože jejich jména často zůstávala neznámá.